Četl jsem v nedávné době velmi dobrou knihu o víře. Jmenuje se „Dobrý boj víry“ (The Good Fight of Faith; česká grafické zpracování knihy možná vypadá nic moc – anglický originál vypadá solidně; ale nenechte se odradit, uvnitř jsem našel „zlato“) jejímž autorem je Alan Vincent. V této knize jsem zjistil mnoho zajímavých věcí. Především, jak by má víra měla vypadat.
Když jsem se dříve modlil v nějaké těžké situaci, byl jsem modlícím se zoufalcem. Člověkem, který napůl zoufá a napůl doufá. Když se na tohle podívám dnes (po přečtení zmíněné knihy), připadám si jako kdybych byl tehdy ta největší troska. V životě se vám může stát cokoliv. Můžete přijít o přátele, majetek, peníze nebo zdraví. To všechno je strašné – o tom žádná. Jenže když se staneme zoufalím věřícím, je něco opravdu špatně. My jsme na tom špatně!
Proč je to špatně?
Sám jsem na to nikdy nepřišel. Musel jsem si to přečíst aby mi to opravdu docvaklo. Vezměme fakt, že věříme v Boha. A jaký je Bůh? Všemohoucí, milosrdný, spravedlivý…a pokračuju a pokračuju. K tomu na pomyslnou váhu přidám: „Proste a bude Vám dáno!“. Tak a teď si to srovnejte se stavem člověka, který se modlí ale je zoufalý (v tom špatném slova smyslu – je svým způsobem nevěřící, proto je zoufalý), smutný, neočekává, nevěří. Je pohlcen problémy, které ho momentálně tíží a nevěří Bohu. Prosí Boha, ale nevěří mu. Prosí stylem – „Zkusit to můžu, nic za to nedám“. Ano, jak jsem řekl: „Špatně!“
Jak se modlit?
Nejjednodušší je, říct Vám: „Přečtěte si tu knihu! 
“. Modlit se musíme s vírou. Musíme věřit abychom mohli očekávat. Jak píše Jakub 1,5-8:
„Má-li kdo z vás nedostatek moudrosti, ať prosí Boha který dává všem bez výhrad a výčitek, a bude mu dána. Nechť však prosí s důvěrou a nic nepochybuje. Kdo pochybuje, je podoben mořské vlně, hnané a zmítané vichřicí. Ať si takový člověk nemyslí, že od Pána něco dostane; je to muž rozpolcený, nestálý ve všem, co činí.“
Jak mít víru a všechno ostatní – o tom napsal Alan tuto knihu. Můžu ji jen a jen doporučit. Doslova nakopla můj život ve víře. Více hledám, více čtu. A především je pro mě víra mnohem opravdovější než dříve.
diky za tip, pokusim se ji sehnat. alana jsem uz nekolikrat slysel kazat a vzdy to bylo velmi dobre
jinak muj tip na knihu, kterou jsem prave docetl: Chatrč (The Shack) od Paula Younga. fakt doporucuju!!!
Jj alan tu knihu napsal opravdu dobře! Ok, díky rád se na ní podívám
.
k tomu, aby člověk věřil nepotřebuje knihy..
snad jen dvě, které mi pomohly věřit v sama sebe a to: Myslete velkoryse..a budete mít úspěch (D.J.Schuwartz) a Cesta pokojného bojovníka od Dana Millmana
Nic proti ale potřebuje tedy, nebo ne?
nutně ne
, ale toť každého volba..
Vašku, tomuhle Ty věříš? Nezdá se Ti to být trochu nebezpečné? Ten muž, který si říká kazatel, Ti tvrdí, že jsi zoufalec, pokud stoprocentně nevěříš v Boha a v to, že Tě zachrání či pomůže. Myslíš si, že slepá víra v Něj Ti opravdu pomůže?
Četl jsi někdy Tovaryšstvo Ježíšovo? Nepřipomíná Ti to nic?
Slépá víra v přání (vy tomu říkáte Bůh), to je to co oni chtějí, neboť jen díky této imaginární autoritě se oni stávají tou opravdovou. Můj život má řád, žiju dobrý život a jsem slušný člověk. A i když jsem někdy „na dně“, ještě to neznamená, že jsem zoufalec jen proto, že to vykřikuje někdo jiný. NIKDO – opakuji – NIKDO, Vás nemá právo soudit a přikazovat Vám, co máte dělat, co si máte myslet a jak se máte cítit.
Krom toho, kdo se považuje za takového proroka, že Vám říká co Bůh vnímá kladně a co negativně? Co když chce, abyste pochybovali? Co když to jediné co nenávidí je slepá víra ve Vaši představu v Něho? Alan by se měl zamyslet sám nad sebou. Tak jako každý jiný.
Vašku, možná to považuješ za výhodu. Myslím, věřit… Ale zkus se prosím jedno odpoledne zamyslet nad tím, co to vlastně je, jak to vzniklo (myslím doopravdy), jaký to má přínos do Tvého života a naopak v čem Tě víra svazuje a okrádá.
Přál bych si, aby jsi poznal pravdu – byť surovou a krutou – a ne uměle vykonstruovanou lež, která vznikla chybami i nepochopením…
Lituješ lidi, kteří věří „napůl“ a nazýváš je zoufalci. Já lituji ty, kteří věří úplně. Zoufalci bych je asi nenazýval, spíše krátkozrakými. Ale nic není tak jednoduché, jak se to na první pohled zdá.
Hezký večer!
PHATE
Díky za tvůj komentář. Bohužel víra pro mě není teorie ani spiklenecký plán nebo něčí touha po moci nad slepě věřícími. Zažil jsem své, vím své. Zjistil jsem, že chci mít Boha ve svém životě na 1. místě. Neuctívám kazatele, ať je to Alan nebo kdokoliv jiný.. Já se jen nebojím věřit. Pán mě přesvědčil. Nemám potřebu dál zpochybňovat. Proč? Zažil jsem už dost věcí, mám dost důkazů. Vím, že chci jít s Pánem zbytek života. Víra není teorie. Je to pravda. Já už nemůžu zpochybnit ten FAKT že TO FUNGUJE!
Nejedná se o slepou víru, když v životě vidíš, co se děje. Můj život má také řád, jsem vyrovnaný člověk, teď budu maturovat.. Není to pro mě výhoda. Je to něco nesrovnatelně většího. Je to zvláštní říct ti: Zkusil jsem. Věřím! Vím! 
Ahoj Vašku, nemůžu souhlasit s Martinou, že člověk aby věřil tak nepotřebuje knihy.
Pro mě jsou knihy na mé cestě k Bohu vždy hodně důležité. Knihy, které mi kladou otázky, na které si musím sama najít odpovědi, hledat je… Nejdůležitější knihou byla určitě „Jeho království“ od M. Waltariho, potom samozřejmě Bible, bez čtení si Evengelií není ve víře život. Na hodně otázek mě také nasměrovala krásná kniha C.S. Lewise „K jádru křesťanství“. Pro mě je křesťanství, ke kterému jsem konvertovala v 38 letech neustálá „cesta“ neustálé hledání a zdokonalování se… vzdělávání se…pokud v tobě křesťanství ustrne tak je to špatně.
Pro Phate: když jsem nevěřila a nežila s Kristem, nikdy jsem nezažila tolik síly, pokoje, lásky a jistoty, můj život se změnil tak radikálně že jsem si to nikdy nedovedla ani představit. Ale chápu tvé obavy… a tvůj strach z víry v Boha je to hodně odvážný a těžký krok, zvlášť v dnešní době a v Čechách.
Pro Dagmar i Vaška: Věřím tomu, že víra může určitým lidem pomoci. Já se nebojím věřit, ale já nemám racionální důvod věřit. Pokud bych měl potřebu věřit v něco většího, v jakousi autoritu s mocí zasahovat do dění, pomáhat, dodávat sílu, obrátil bych se k Zemi, k planetě, na které jsem se zrodil. Rozhodně bych nevolil křesťanství, islám, Aštara Šerana a vířivé adventisty sedmého dne.
Ačkoli nejsem materialista, jsou pro mne důležité důkazy. Ano, opravdové důkazy, které by obstály před řádným soudem. Nic podobného ovšem neexistuje (asi proto se tomu říká víra), a proto je pro mne křesťanství v pozici sekty.
Věříte v něco, co dle všeho není. Dobře, proč ne, je to Vaše vize, Vaše přání. Co když věřím – na základě stejných pohnutek – na čtyři tmavě zelené Dinosaury (psáno s velkým D), kteří vládnou světu a vesmíru např. i na základě velice „staré“ knihy, která má ještě mokrý inkoust? Budete na mne oprávněně hledět s nedůvěrou. Potom Vám řeknu, že není divu, že máte strach z víry v čtyři tmavě zelené Dinosaury v dnešní době a v Čechách, ale…
Dinosauři mne přesvědčili. Nemám potřebu dál zpochybňovat. Proč? Zažil jsem už dost věcí, mám dost důkazů. Vím, že chci jít s čtyřmi tmavě zelenými Dinosaury po zbytek života. Víra není teorie. Je to pravda.
Bohužel víra pro mě není teorie ani spiklenecký plán nebo něčí touha po moci nad slepě věřícími. Prostě tomu upřímně věřím, podřídím víře v čtveřici tmavě zelených Dinosaurů každý aspekt svého života a pokud možno, budu víru šířit dál, tzv. převádět ubohé nevěřící na tu jedinou správnou cestu života. Neboť v jednu čtveřici tmavě zelených Dinosaurů věřiti budeš. Pokud ne, pohltí Tě plameny pekelné!
A BĚDA, JESTLI MI NEVĚNUJETE TOLIK RESPEKTU, KOLIK BYCH SI PŘÁL.
Ano, pohltí mě plameny pekelné. Pro mě to je dost dobrý důvod na to, abych věřil. Veškerá přikázání a všechno co jsem zatím četl v Bibli bylo vždy jen pro mé dobro. Desatero přikázání je taky dobré. Bůh je podle Bible milosrdný, milující a dobrotivý. To se shoduje. Všechno do sebe pasuje a v mém životě funguje. Přivedl jste mě na otázku, proč by vlastně bylo náboženství? Vláda, moc, peníze? Tam mi nesedí: Miluj bližního svého, jako sám sebe. Sekta? K tomu ani nevím co říct.. Stav pochybování a nevěra v nic – kam mě to povede? Nikam? Co mě ujistí, že jdu správně? Nic? Ano. Pochybování není nic. Nemá výsledek. Pokud budu stát v bodě A tak taky umřu v bodě A. Až zelený Dinosaur vstane z mrtvých, budu mu věřit. Až mi řekne, že bude se mnou, když budu v okamžiku zkoušky, budu mu věřit. Až mi dá, to co můj Bůh. Budu mu věřit. Můj Bůh mi dal jistotu, lásku a stále mi dává vše, co potřebuju (ne chci!). Všechno co se mi zatím v životě stalo, bylo dobré a mělo to smysl. Až mi někdo umře, taky řeknu, že je to dobré. Protože snad bude mít život věčný.
Ano, opět cítím jistotu, kterou mi pochybování nemůže dát. Nevěra mi totiž nemůže dát ani svobodný život, protože budu mít stále strach. Každý nevěřící člověk má strach. Strach ze smrti, strach z věcí, které by ho mohly posunout žití dneška. Bojí se, že jejich život ztratí smysl. Samozřejmě, že věřícímu se to stát nemůže. Bůh je. byl a bude – nemůžu ztratit smysl života. A vlastně.. já mám smysl života.
Vašku, Tvůj komentář mi dal více než moje zběžná četba Bible.
Nejprve budu souhlasit, Desatero (až na nebudeš mít jiného Boha mimo mne, nevezmeš jméno Boží nadarmo, a pomni, abys den sváteční světil) je prakticky zásadami slušného chování, s kterými nikdo nemůže nesouhlasit – má-li tyto hodnoty v sobě.
Bůh je milosrdný, dobrotivý a tak podobně… No, s tím už se tak docela souhlasit nedá. Já měl štěstí, narodil se v Evropě a žiji slušným životem, tedy mohli byste říci, že byl ke mne Bůh dobrotivý a milosrdný. Těžko říci, zda-li byste totéž řekli i o lidech žijících jinde v jiných poměrech s jinými hodnotami. Ovšem spravedlnost neexistuje ani v podání Boží – jak dokázal Bůh Jóbovi, pokud se nemýlím -, a proto bych o Jeho dobrotě značně pochyboval. Je-li Bůh opravdu takový a k tomu všemu všemocný (a zároveň nás stvořil k obrazu svému), tak spoustu věcí opravdu zpackal.
V mém životě také všechno funguje a jak Ty říkáš – pasuje do sebe. Proč je náboženství, vláda, moc a peníze a já nevím co ještě jsi jmenoval, na to existuje dlouhá, ale relativně snadná odpověď. Budeš-li si jí opravdu přát, ten čas tomu věnuji.
Sekta a náboženství spolu na rozdíl od filosofického učení značně splývají. Rád bych připomněl, že křesťanství bylo na svém počátku obecně známou sektou a osobně nevidím důvod, proč tento názor měnit jen proto, že je pod jejím vlivem tolik lidí. Patřím mezi ty, kteří by si přáli nazývat – a mít tu schopnost nazývat – věci správnými jmény. Tak tedy, mohl byste mi někdo vysvětlit ten rozdíl mezi sektou a náboženstvím? Toto mi tak docela nestačilo: http://cs.wikipedia.org/wiki/Sekta
Nevěra v nic, tady se dostáváme k tomu opravdu důležitému. Věřím v mnoho věcí. Věřím v lásku, v přírodní principy fungující miliardy let, věřím v evoluci a spoustu jiných věcí. Kam mě tato víra vede? Tato velice abstraktní otázka je mírně irelevantní, nevím přesně na co se ptáš. Člověk se vyvíjí VŠEMI SMĚRY, ať už věří nebo nevěří v Boha. Mění se jeho názory, cíle, postoje, přesvědčení, potřeby… Takže na co se vlastně ptáš? Já nepochybuji a necítím se být nejistý, jak se pravděpodobně poněkud mylně domníváš (pokud jsem to tedy pochopil správně).
Text Tvého komentáře pokračuje dál, ovšem je pro mne psán poněkud cizí řečí. Proč by Ti tmavě zelený Dinosaurus nemohl dát totéž co Tvůj Bůh? Proč by Ti nemohlo pomyšlení na něj pomoci? Proč by Ti nemohl dát jistotu a lásku? Proč by s Tebou nemohl být v okamžiku zkoušky? Proč by Ti nemohl říct, stejným způsobem jako Tvůj Bůh, že je s Tebou? Proč by měl vůbec vstávat z mrtvých?!
Vše co se stalo v mém životě bych sice nenazýval dobrem, ale množná bych se ani tomuto slovu nebránil. Vše mne o něco obohatilo a rozhodně to smysl mělo – stejně tak jako u Tebe.
Já cítím jistotu neustále, žiji na krásné planetě, kruté, ale přesto krásné. Nevím, o kterých pochybách neustále mluvíš, ale já žádné opravdové pochyby nemám – snad jen krom toho, jestli si měl dát nabít mp3 přehrávač teď nebo až později -, ale to asi nebude ono, že?
A rozhodně nemám strach, a to ani ze smrti – je to přirozená věc. A rozhodně není pravda, že každý nevěřící člověk má strach. To je nepravda, Vašku. A taktéž se každý nebojí, že jeho život ztratí smysl. Kde jsi na to přišel, prosím Tě? Z jakého důvodu máš tento názor?
Já, stejně jako i jiní nevěřící, mám rovněž smysl života.
Vašku, nechci působit podrážděně či nějak nevhodně, ale nepíšeš věcně a Tvá tvrzení se neopírají zhola o nic. Pokud máš zájem o naší konverzaci (a já mám, rád bych přiblížil odpovědi na otázku proč to všechno), piš prosím věcně a přímočaře.
To by pro dnešek asi stačilo. Zatím ahoj a chvalte slávu čtveřici tmavě zelených Dinosaurů, jakožto jedinou správnou cestu ke štěstí.
Vezmu to po tvých odstavcích:
1) k Desateru žádné dodatky
2) V tomto nesouhlasím.
Řekl bych že toto je asi nejvíce dílo člověka – války, hlad, tyranie… Pokud na to budeme nahlížet ze strany víry, bude nás zajímat, jaký život vedou v otázce víry nebo v jakém stavu víry zemřou. Pokud je pro nás smyslem života najít Boha a jít za ním, pak nás zbytek nezajímá. Takže je jedno jestli jsem chudý nebo bohatý – otázka je, jaký mám vztah s Bohem.
Job. Jak se můžeme dočíst v Bibli, končí Job ještě lépe, než jak mu bylo před „vším tím zlem“. To nejdůležitější pro mě, co hodnotím jako kladný konec je, že Job obstál ve zkoušce víry. Bůh vzal Jobovi vše, Job obstál a Bůh mu dal mnohem více než předtím. To spravedlivé je.
3) netřeba komentovat, myslím že zbytečné
4) o tom co je sekta a co je víra.. nemám teď čas v rámci tohoto komentáře zdlouhavě číst celý článek na wiki a další odkazy níže. Vybral bych z ní jen větu: „Tento pojem původně označuje náboženskou nebo politickou skupinu, která se odpojila od větší, zavedené skupiny.“ To, že má sekta pejorativní význam je druhá věc. Pokud ale já vím, v co věřím. Může si říkat kdo chce, co chce.
5) Nevěra v nic. Nechci být šťoural, ale věříme v nepodložené věci, nebo jak bych to řekl. To co zmiňujete jsou fakta. Věřit v to, že píšu na klávesnici je zbytečné/nesmyslné, když to vím – vidím. Fakticky podloženo.
Nevíš na co se ptám. Ano, tam je to vlastně jen potřeba víry, aby život někam vedl. Resp. nekončil smrtí. (Nemusíme asi vést diskuzi na téma: Končíme smrtí? Bojím se, že se v tomhle tématu nikam nedostanem.)
Nejistota, strach – Tenhle strach si člověk pravděpodobně uvědomí až teprve když pozná, čeho se mu od Boha dostává. Když zrekapitulujeme Joba tak tím asi odpovím na hodně věcí, na které mi dále v komentáři odpovídáš. Job žil dobrý život, za Bohem přišel Satan a řekl Bohu ať si ho vyzkouší, jeho víru a oddanost. Dobře, Bůh ho doslova brutálně vyzkoušel. Příběh končí tím, že Job obstál a Bůh mu dal více než předtím. To nejdůležitější je, že zůstal před Bohem dobrý, tudíž získal život věčný (o tom už se v Bibli nepíše, logicky však lze odvodit) o který každý věřící usiluje. Měl tedy jistotu, že nemůže podlehnout ničemu, protože Bůh ví všechno co se s ním děje. Nemůže říct: Tohle se mi stát nemělo! On věděl, že není jen tak nesmyslně zmítán životem. Věděl také, že když obstojí, bude Bůh spravedlivý a taky byl. Proto nikdy nemusel mít strach. (Uznávám, že můžete těžko vědět co jsem měl na mysli, omlouvám se)
Ano opět pochyby. Zase bych se vrátil k Jobovi – Mohl se na Boha spolehnout, nemohl mít žádné pochyby. (opět asi těžko pochopitelné, pokud člověk nevěří – nemůže nám scházet něco, co jsme nepoznali)
6) nevím jak se k tomuhle odstavci vyjádřit. Asi není třeba. Jen k poslední větě. Ježíš vstal z mrtvých. Pokud by to dokázal i Dinosaur tak by to byl vskutku zázrak.
7) shoda
9) Omlouvám se. Každý člověk mít strach nemusí, to je pravda. Vycházel jsem z vlastní situaci v porovnání s představou, že bych nevěřil. Stejně tak se smyslem života.
Doufám, že jsem se polepšil. Bohužel musím uznat, že asi nejsme úplně na stejné úrovni, takže nelze čekat, že bude naše konverzace rovnocenná a plnohodnotná.
Dnes nemám tolik času, tak to vezmu tak nějak povšechně, pokud dovolíš
Pokud na to budeme nahlížet ze strany víry, bude to přesně tak jak říkáš. Ale pokud na to budeme nahlížet z racionálního hlediska, jedná se pouze o chlácholení, zlehčování a samozřejmě i zmírňování daných skutečností, což na jednu stranu může někomu pomoci, ale na druhou stranu žijí v nereálnou iluzi, ve kterou věří. Žijí v přesvědčení, že v dalším životě bude vše vykompenzováno. Ale osobně by mne zajímalo jakými hodnotami lze něco tak příšerného kompenzovat.
Takže ano, tady víra může daným lidem pomoci.
a) jejich život skončí kdesi v prachu a tím to skončí
b) jejich život skončí kdesi v prachu, ale bude následovat další a to nekonečný život v království nebeském, kde budou mít pračku se sušičkou, popř. haldu panen (nakoukneme-li do Islámu)
Ano, vybral bych si věřit v to druhé. Ale je to lež. Umírají ve lži (či prostě nepravdě), byť s představou, že je čeká něco dobrého. Zrovna tak, jako nás nečeká 72 panen, nás nečeká ani království nebeské a ani pračka se sušičkou. Stejně jako zvířata nás stráví Země, rozeberou brouci a obohatíme půdu (z prachu jsi vzešel a v prach se obrátíš). A náš duch přestane existovat, zachová se jen ve vzpomínkách a myslích přeživších a samozřejmě v našich potomcích. Proto by se dalo říci, že náš život je nekonečný. Ale Vašek i Sebastian (jak se doopravdy jmenuji) přestane existovat.
Ale to je otázka víry. Náboženství obecně těží z neověřitelného. Zabij toho druhého a necukej se, pokud by jsi měl být zabit Ty. Čekají Tě panny, nebe, svoboda, Tvůj ideální svět… To je totiž ten největší podraz, který byl kdy vymyšlen.
Proč zrovna křesťanství, Vašku? Vždyť je to jedno z nejmladších náboženství… Proč ne buddhismus, taoismus nebo třeba mayské náboženství? Co Ti dává opravdovou jistotu, že jedině křesťanství je tou správnou cestou?
Věříš tomu, co je psáno v Bibli. Jak se koukáš na zázraky? Vzhledem k tomu, že argumentuješ vzkříšením mrtvého, tak s nimi pravděpodobně souhlasíš. Nepřipadá Ti trochu krátkozraké (snad i bigotní) popírat podloženou práci vědců, kteří zjišťují, že zázraky vznikly až v překladech a např. tři králové je jen výmysl, který se objevil až v pozdějším, myslím řeckém, překladu? Že Rudé moře s Mojžíšovým zázrakem byla jen další chyba a ve skutečnosti se jednalo o deltu Nilu, kterou Mojžíš bez problémů svůj lid provedl, neboť okolí dobře znal? Ostatní našli v bažinách a rákosí smrt. Toť skutečnost o tom, jak Mojžíš nakročil do Rudého moře, které se rozestoupilo a převedl svůj lid suchou nohou přes Rudé moře… Je toho spousta. Co na to říkáš? Já nevěřím tomu, že za nějaký čas přijde deziluze a řekneš si aha, ona je to krásná představa, ale někdo si to jen vymyslel a hodil to na papír. Pak se to blbě přeložilo, pak se kvůli tomu válčilo, drancovalo a zabíjelo… Ne, Ty tomu budeš upřímně věřit i přes všechna naprosto nepopíratelná a nevyvratitelná fakta.
Ježíš vstal z mrtvých a dělal zázraky, které Tě utvrdily v Tvojí víře. Proč se o tom nezmínil žádný z tehdejších historiků a kronikářů? Vždyť by musel být showmanem pouště! Všechny záznamy o něm se objevují z druhé ruky a to až o několik generací později. Nic relevantního. Nepřipadá Ti to zvláštní až komicky kuriózní?
Nadále Tě nechci přesvědčovat. Jsi skoro dospělý a názory by sis měl dělat vlastní. Ale cokoli se opírá o dogmata, zavání podrazem. Mrzí mě, že lidé žijí ve lži a nechají si šahat do svých životů imaginární neexistující rukou. Realitu podřizují snu kvůli tomu, aby dostali něco, co jistě nepřijde. A ještě se domnívají, že je to dobře. To pomyšlení jim může pomoci, ano. O tom nepochybuji, ale mohli by si stejně pomoci i jinak a to bez lží a „nepřesností“. Například mi nevadí mluvit s věcmi či sám se sebou, což je vlastně to samé. Občas přikládám věcem zvláštní moc, i když vím, že žádnou doopravdy nemají. Je to tak trochu double-think, ale to ničemu přeci nevadí. A hlavně to nevadí nikomu jinému…
Myslím si, že víra by se měla vrátit tam, kde vznikla a kam výhradně patří – do osobního života – a neměla by zasahovat do profánních záležitostí. Jsem pro sekularizaci, nevidím důvod, proč by měla být zastoupena v právu a proč by měla mít jakýkoli světský vliv. Rovněž se domnívám, že charitativní činnost by neměla být vedena pod značkou kříže, nýbrž jen tak. Pomáhám, protože má smysl pomáhat a dělám to z vnitřního přesvědčení. To, že to třeba dělají lidé, kteří v Boha věří, by nikomu vadit nemělo, neboť je to nepodstatná věc. Prokazatelně charitativní organizace by neměly platit daně, ne církve. Rovněž nevidím důvod, proč psát Boha s velkým B a jsem i proti ostatním věcem, které jdou proti zdravému úsudku.
Nenechte si zastírat mozek. (sám se o to marně snažím)
Přeji hezký zbytek večera!
PHATE
P.s. nemyslím si, že naše konverzace není rovnocenná. Ty se opíráš o nepodloženou víru, dogmata a sny, mě zase chybí dostatek znalostí, poznatků vědy a informací. Je to na draka, ani jeden nevyhraje, ale asi v tom tkví ta krása… No ne?
Omlouvám se, za tu velkou odmlku ale příprava maturitního plesu, půlnočních novin a maturity vůbec, je hrozně veliký žrout času.
„Žijí v přesvědčení, že v dalším životě bude vše vykompenzováno. Ale osobně by mne zajímalo jakými hodnotami lze něco tak příšerného kompenzovat.“ – Pokud vezmu v potaz, že se bude kompenzovat hodnotami, které si nedokážeme představit př. někonečno a podobně
, připadá mi to naprosto v pořádku.
Problém je, že ani jeden z nás nemůže nic dokázat ani vyvrátit. Nemužeš říct, že po smrti nic není, tudíž nemůžeš říct, že je to lež a stejně tak já nemůžu říkat (=předložit fakta) že je to pravda.
Náš duch přestane existovat?
Tomu od tebe nerozumím. Ducha, duši snad také nelze dokázat.
Zabij toho druhého? Ne, takhle křesťanství vypadat nemá. Ježíš zrušil zákon: Oko za oko, zub za zub. Spíš se nabízí něco ve smyslu: Blahoslaven ten, kdo pro mě ztratí svůj život. (a není to myšleno jako vybídnutí pro terorismus) protože v Bibli najdeme: Miluj bližního svého jako sám sebe. (Jen pro doplnění, celé křesťanství je založeno na lásce).
Křesťanství. Jako jediné je pro mě přesvědčivé. Počátky v židovství a pokračování jako křesťanství. Ježíš Kristus sestoupil na zem, byl ukřižován. To co se mi na tom nejvíce líbí je láska. Bůh dává mnohem víc, než si dokážeme představit v našem ideálním světě. Dokážu si představit, jaké by bylo, kdyby mě měl někdo určitý rád nebo kdyby mi někdo prokázal to a to. Pak přijde na Boha a já s úžasem zjišťuji kolik mi toho právě dává a nebo kolik od něho můžu žádat..
Proč ale křesťanství a ne něco jiného.. Musím přiznat, že to i mě samotnému není úplně jasné a to především díky tomu, že vím jen velmi málo o ostatních náboženstvích. Věřím ale, že i na tohle najdu jasnou odpověd, která mě plně uspokojí a nebudu mít žádné pochyby. Jednou z věcí, proč je pro mě křesťanství věrohodné je, že funguje. To mi prozatím jako odpověd z poloviny stačí ale nehodlám se spokojit jen s tím. Zeptám se na to Boha
Ano, řekl jsem: Pane, věřím všemu, co se píše v Bibli. To znamená, že chci věřit bezezbytku. Práci vědců zpochybňovat nechci. Ale kdybych před 500 lety komukoliv, že lze dělat s dnešní vědou tohle a tohle a že fungují telefony bezdrátově atd.. řekne mi, že jsem blázen a ani bych mu to neměl jak podložit. I když vezmu víru z hlediska vědy a technologie – Proč by někdo nemohl vstát z mrtvých? Stejně jako proč by nemohl vstoupit na nebe? Připadá mi to docela možné už jen z pohledu vědy. Takže nevidím žádný problém, proč bych Bohu neměl věřit, že Ježíš vstal z mrtvých
.
Nevím co se přesně klasifikuje jako zázrak. Jestli událost, která se absolutně příčí fyzikálním zákonitostem nebo něco, co je ve shodě se vším. Pokud ale přes řeku prošli živí a zdraví s nepřítelem za zády… proč by to nemohl být zázrak? Nevím jak jinak to hodnotit.
K tvému poslednímu odstavci: Máš na mysli především církev a ne víru jako takovou. Ano to chápu. Ale není mi úplně jasné, co ti na ní tak vadí. Jakoby jsi už zakazoval určitou svobodu.. Bojím se, že řekneš: „Budeme vám možná tolerovat, že chodíte do kostela“
. Boha s velkým B psát nemusíš, ale neměl bys to zakazovat (to je snad taky v rámci svobody člověka).
Jsem rád, že se našel někdo, s kým lze smysluplně konverzovat i přes to, že je jiného názoru!
Díky za odpověď. Dnes budu komentovat jen poslední odstavec.
Nezakazuji, aby někdo psal boha s velkým B. Ale nechci tolerovat to, aby někdo nařizoval ostatním to tak psát. Jinými slovy nechci tolerovat intoleranci. V tom spočívá svoboda, ne opačně.
Bohužel také nemám příliš času a tak budu nucen naši konverzaci omezit. Krom toho, myslím, že už jsem přišel, aspoň částečně, na to, co jsem chtěl
Takže hezký večer všem čtenářům!
PHATE