Čím dál tím více na sobě pociťuju, že se nespokojím jen tak s něčím. Materielno mě vůbec nenadchne tolik jako dřív. Hmotné věci jako nový mobil nebo nové auto. Ani jedno ani druhé mě nenadchne. Dostanu nějaký hmotný dárek a nemám z něho nijak moc radosti. Očekávám od všech věcí více, než mi dokážou nabídnout. A tak jsem hledal, až jsem našel … Věci. Neuspokojují mě, ani mě nenaplňují. Radost a nadšení se jednoduše nekoná! Přátelé na mě koukají divně, když jim řeknu: „Koupím si nové ….. “. Na to mi odpoví: „A těšíš se?“. A já odpovídám s náznakem nerozhodnosti: „Ale ano, těším“… a sám vím, že se vlastně ani netěším. Věci už mě „neberou“. Omrzí, okouká se..
A je to tak i s mnoha činnostmi. Ne že bych se v životě nudil, jen mě už nebere to, co ostatní. Např. Přátelé říkají o nějaké párty, jak je svělá. Já vím, že by mě vůbec nebrala jako ostatní. Buďto se neumím bavit, nebo jsem už trošku jinde. Uměl jsem se dříve pro něco nadchnout a žít pro to. Časem se to našťěstí změnilo. Ptáte se, proč „naštěstí“? Protože co mi bylo ubráno na nadšení pro hmotné, bylo přidáno k nadšení pro nehmotné. Stalo se tedy to, že říkám přátelům, ať mi nedávají k Vánocům a narozeninám dárky, ale ať jsou na mě radši příjemní nebo ať mi dají chvilku jejich času, když je potřebuji. Není potřeba dárku. Dárek má přeci potěšit. Mě daleko více potěší jejich porozumění a jejich přátelství…
Zrovna teď, když píšu tenhle článek, mám pocit, že hledám dokonalost. Na každé věci je mnoho chyb. Chyba už je možná to, že věci jsou materiální. Materiál je jen materiál. Přátelství a mezilidské vztahy už jsou řekl bych vznešenější / dokonalejší. A já mířím kam? No přeci dál a dál, svou vírou po té mé cestičce životem. Hledám přeci dokonalost a tak je můj cíl jasný. Hledám víc, mnohem víc, než mi zatím svět dokázal nabídnout. Jako každý muž hledá dokonalou ženu, hledám já dokonalé přátele, kteří mi budou 100% rozumět. Vím, že je jediný, dokonalý, je Bůh. On je všechno. Každý věřící to v sobě cítí. Ať už víc, či míň. Každý to ví. Všechno na světě omrzí, ale on, ON… Nabídne mi dokonalost. Nabídne mi cokoliv bez chyb a bez omezení.
[polldaddy poll=1193969]
Vašku, na té fotce jste vy osobně?
Ne,ne
to nejsem já. Bohužel si musím občas nějakou tu fotku vypůjčit odjinud.. :/
Každý něco hledá, já momentálně prožívám menší vnitřní krizi – nemám pocit naplnění z toho, co dělám.. Zatím to přisuzuju hnusnýmu počasí tam venku, snad ten pocit o Vánocích zmizí..:-)
Ten pocit dobře znám. Vždycky stejný a nikdy se ho nejde jen tak zbavit a odejít od něho. Pořád se nás drží. Doufám, že o Vánocích najdeš, co hledáš
Dokonalost.. dokonalost.. připomnělo mi to 4 dohody naguala dona Miguela Ruize.. http://www.dobre-knihy.cz/detail-733/ctyri-dohody-kniha-moudrosti-starych-tolteku-ruiz-don-miguel.htm – jeho pojetí vnitřního soudce a parazita docela hodně souvisí s dokonalostí
btw. bez materiálna se nedá žít.. tedy pokud toužíš zůstat ještě pár chvil člověkem
a mnoho materiálních statků má konec konců i něco „nehmotného“ v sobě.. (když jsme třeba u těch darů..)